anotace příspěvků
ZROZENÍ MODERNÍHO MĚSTA
(řazeno abecedně podle příjmení autorů)
Mgr. Lydia Baštecká, Státní okresní archiv Náchod
Z ospalého maloměsta východočeských Manchesterem
Na přelomu 19. a 20. století se Náchod poněkud opožděně, ale o to překotněji proměnil z venkovského městečka v průmyslové centrum. Počet obyvatel se ztrojnásobil, vyrostly zde továrny, školy, finanční ústavy. Textilní průmyslníci a textilní dělnictvo se stali určujícím prvkem pro vznik nové moderní podoby města i pro nový způsob života v něm.
Mgr. Radek Bláha – PhDr. Jiří Sigl, Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Archeologie a zrození moderního Hradce Králové
Příspěvek se zabývá obdobím po zrušení pevnosti, kdy byla zahájena rozsáhlá výstavba moderního města. Jednotlivé stavební akce často zasáhly archeologické situace a nálezy, a to jak v původním historickém jádru, tak v místech středověkých předměstí. Zakladatelem moderního archeologického bádání v Hradci Králové a okolí byl Ludvík Domečka se svým spolupracovníkem Františkem Žaloudkem. Výsledky jejich práce (archeologická sbírka, terénní dokumentace a odborné články) jsou dodnes hojně využívány při zpracování dějin města.
Mgr. Radoslav Daněk, Archiv města Ostravy a Centrum hospodářských a sociálních dějin FF OU Ostrava
Proměna Přívozu v moderní město (1890-1910)
Příspěvek by měl na příkladu ostravského Přívozu ukázat na vzájemnou provázanost a podmíněnost mezi industrializací a urbanizací, jakožto dvou jevů úzce spojených s modernizací 19. století. Přívoz prošel v průběhu několika desetiletí revoluční proměnou z původní poddanské vesnice, jejíchž pár desítek obyvatel se živilo výlučně zemědělstvím, v tisícihlavé moderní průmyslové město. Zároveň je Přívoz zajímavým a ojedinělým příkladem novodobé lokace městského centra na zelené louce. V této souvislosti bude zmíněna rovněž úloha předního rakouského urbanisty Camilla Sitteho. V neposlední řadě bych chtěl ve svém příspěvku věnovat pozornost stavebnímu podnikání a roli stavebních firem v realizaci zastavovacího plánu nového Přívozu.
PhDr. Marek Ďurčanský, Ph.D., Ústav dějin Univerzity Karlovy a Archiv Univerzity Karlovy
Lázně Poděbrady a jejich starosta Josef Caňkář (1927-1939). Vztah města a místního profilujícího podniku
Příspěvek bude zaměřen na část období největšího rozvoje poděbradských lázní (zal. 1908). Poděbrady díky své poloze nedaleko Prahy, propagování českého (resp. slovanského) charakteru a vědeckými postupy při léčení úspěšně vzdorovaly hospodářské regresi 30. let. Část jejich zlaté éry je spojena se třemi volebními obdobími, kdy byl starostou zvolen člen Československé strany národně socialistické, učitel Josef Caňkář. Těžiště příspěvku by měl tvořit poměr města a lázní při realizaci zásadních soudobých projektů (územní plán, kanalizace, lázeňský park, nádraží).
Ing. arch. Jan Falta, Odbor památkové péče Magistrátu města Hradce Králové
Bydlení ve veřejných budovách "salonu republiky"
Veřejné budovy stavěné v Hradci Králové v období 1. republiky zahrnovaly mimo dosud zřejmých funkcí, ke kterým byly určeny (např. administrativa), i prostory pro bydlení. Na příkladu veřejných budov v Hradci Králové (např. bývalé Okresní a finanční úřady v Hradci Králové) je dokumentován průnik dobových názorů na bydlení a na provoz veřejných budov a principů "moderní" architektury.
PhDr. Jiří Fiala, Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK Praha
Starosta JUDr. František Ulrich – přední představitel regionální finanční elity
Příspěvek se zaměřuje na zkoumání role Františka Ulricha, coby předního představitele regionální finanční elity. Starostu Ulricha sleduje především v souvislosti s jeho působením ve statutárních orgánech a managementu peněžních ústavů – bank, ústavů lidového peněžnictví i pojišťoven. Zásadní bylo v tomto kontextu především Ulrichovo angažmá ve správní radě Záložního úvěrního ústavu v Hradci Králové. Od počátku 90. let 19. století svým vlivem, známostmi a osobními kontakty zprostředkovával „svému regionu“ tolik potřebné vazby na pražské finanční centrum a rozhodující osobnosti českého finančního světa. Dlouholetým vykonáváním starostenské funkce, působením v top-managementu „Kralobanky“, Zemské banky království českého, vedením hospodářské „Ústředny“ i zapojením do mnoha dalších projektů a aktivit v rámci rozvoje hospodářského regionalismu, význam Františka Ulricha výrazně přesahoval obzory královéhradeckého regionu.
Mgr. Petr Grulich, Ph.D., Katedra PVH a archivnictví FF UHK
František Ulrich a podnikatelé východních Čech
František Ulrich se stal významnou postavou nejen ve společenském životě Hradce Králové, ale i v životě podnikatelském. Hlavním projevem Ulrichova vlivu se staly jeho aktivity směřující k založení, prosazení a následnému chodu Obchodní, živnostenské a průmyslové ústředny v Hradci Králové. Této instituci věnoval F. Ulrich značnou část svého života. Jejím prostřednictvím a v souvislosti s jejím bolestným zrodem významně zasahoval do organizace podnikatelské správy a samosprávy nejen v regionu, ale i v celém Československu.
Mgr. Jan Jakl, Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Zánik královéhradecké pevnosti
Podobně jako vznik královéhradecké pevnosti na konci 18. století, tak i její zrušení a následné boření na konci 19. století ovlivnily zcela vzhled města Hradce Králové. Složitá jednání mezi městem a státem, která předcházela zrušení pevnosti v roce 1884 a jejímu odkoupení v roce 1893, řešila ocenění pozemků a objektů a stanovení výše náhrady za boření hradeb. Výsledky jednání byly důležitým předpokladem k nebývalému rozvoji města na přelomu 19. a 20. století.
Jaroslav Jásek, Muzeum pražského vodárenství
Vodovod a kanalizace nezbytností moderního města - pohled do historie nedávno minulé
Česká sídla aspirující od konce 19. století na moderní města mnohdy zanedbala vytvoření základního hygienického vybavení, jakým byly moderní zdroje pitné vody, vodovody, moderní kanalizace o čistírně odpadních vod nemluvě. Mnohdy vázla aplikace novodobých metod. Uvedeny budou příklady kladné i záporné z konce 19. a počátku 20. století.
Ing. Ivo Kadleček - BcA. Karolína Myšáková, Odbor památkové péče Magistrátu města Hradec Králové
„Předsíň salonu republiky“. Vliv Ulrichova Hradce Králové na okolí (na příkladu obce Kukleny)
V blízkosti Hradce Králové existovala v období 1890 – 1939 menší, se stejnou akcelerací se rozvíjející aglomerace, ve které vznikaly významné stavby od stejných tvůrců, kteří se podíleli na výstavbě Hradce Králové. Na příkladu tří různorodých objektů, kdy každý má jiného významného autora, který též realizoval objekty v Hradci Králové, a které snesou přísné měřítko srovnatelné se stavbami tvořícími „Hradec Králové – salon republiky“ je možno dokázat, jak hodnotná architektura vznikala pod vlivem sousedního urbanisticko architektonického unikátu. Vizitky školního areálu, objektu určeného pro bydlení spojené s podnikáním majitele a objektu smuteční obřadní síně, doplněné krátkými medailóny jejich autorů, tvůrců i investorů.
Doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc., Katedra mediálních studií FSV UK Praha - PhDr. Martin Sekera, Ph.D., Knihovna Národního muzea v Praze a Katedra mediálních studií FSV UK Praha
Novinářská kultura malého města
V příspěvku je vymezen pojem novinářská kultura v časových aspektech od 40. let 19. století do 20. let 20. století. Sledovanými ukazateli jsou: (proměny) organizace práce při tvorbě periodického tisku, technologické možnosti výroby, obsahy, distribuce a náklady. V sociální rovině referenční ve vztahu ke čtenářům je pozornost zaměřena na typy čtenářských skupin integrovaných čtením tisku a na konstrukci modelů jejich čtenářských zvyklostí. Cílem příspěvku je charakterizovat kontinuitu změn v novinářství souvisejících s obecnými modernizačními tendencemi společnosti, s důrazem na období od 90. let 19. století do 20. let 20. století. Metoda výkladu je založena na ilustrativních příkladech z pramenů a na srovnáních situací v různých vydavatelských místech, např. Plzeň – Praha – Liberec – České Budějovice – Liberec – Hradec Králové - Brno a menší vydavatelská sídla, tak aby byly patrné rozdíly podmínek pro utváření novinářské kultury v sídlech (a recipientských dosazích) různých velikostí a různých druhů a intenzit společenských komunikací. Výsledkem je charakteristika znaků naplňujících pojem novinářství malého města a zamyšlení nad jeho vazbou k emočně zatíženému pojmu „maloměstský“ (maloměstská žurnalistika).
Ing. Mgr. Marek Krejčí, Ministerstvo kultury ČR, sekce ochrany kulturního dědictví
Kulturní dědictví a asanace města: od negativa k pozitivům
Současnou architektonickou a urbanistickou tvářnost Hradce Králové umožnila velkorysá komunální politika starosty Ulricha, který se na přelomu století zasloužil o zařazení Hradce mezi vybraná významná města habsburské monarchie, pro jejichž další rozvoj byly vytvořeny specifické ekonomické a právní podmínky v rámci tzv. asanační legislativy. Zatímco pražská asanace bývá obecně negativně spojována s destruktivními zásahy do historického městského organismu, v případě jiných měst dokázala asanace sehrát i pozitivní úlohu. Na průkopnické období přelomu století pak navazují v dalších desetiletích dvacátého století snahy rozřešit aktuální otázku revitalizace historických měst při současném zachování jejich památkových hodnot.
Ing. arch. Mgr. Jiří Kupka, Ph.D., Katedra urbanismu a územního plánování FSt ČVUT Praha a Katedra biotechnických úprav krajiny FŽP ČZU Praha
"Za města krásnější". Angažmá měšťanské společnosti v okrašlování měst
19. století s sebou přineslo řadu politických, společenských a hospodářským změn vedoucích k emancipaci měšťanské společnosti, která se začíná aktivně účastnit rozvoje svých měst. Z iniciativy předních měšťanů vznikají četné spolky okrašlovací, zalesňovací, zvelebovací a pro ochranu domoviny, od roku 1904 sdružené ve Svazu okrašlovacím v Praze. Činnost a organizaci Svazu až do roku 1951 nastiňuje předkládaný příspěvek.
Ing. arch. Zdeněk Lukeš, Odbor památkové péče Kanceláře prezidenta republiky
Pražské práce Jana Kotěry a jeho žáků spjatých s Hradcem Králové
Příspěvek se bude zabývat pražskými pracemi architektů, kteří se prosadili v Hradci Králové v období 1900-1950 (Gessner, Kotěra, Gočár, Waigant, Liska, J. Rejchl, Havlíček, Bartoš ad.).
Prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc., Ústav prostorového plánování FA ČVUT Praha
Urbanistický salon republiky - jak se to podařilo
Hradec Králové bývá označován jako urbanistický salon republiky, myšleno především První Československé republiky. Bouřlivý a přitom urbanisticky velmi kvalitní rozvoj města v meziválečném období nebyl náhodný: jeho kořeny sahají velmi hluboko do 19. století. Příspěvek se pokusí analyzovat zdroje tohoto rozvoje a poukázat na hlavní faktory, jež ve svém souhrnu vytvořily podmínky pro úspěšnou transformaci bývalé vojenské pevnosti téměř bez možnosti územního rozvoje na atraktivní a fungující regionální centrum, které dodnes oceňujeme a užíváme.
PhDr. Miloslava Melanová, Katedra historie FP TU Liberec
Modernizace průmyslového a politického centra v Čechách - Liberec 1885-1914
Příspěvek bude věnován zejména těmto faktorům a mezníkům modernizace města Liberce: Nové vedení města - Úprava statutu a řešení naléhavých komunálních otázek - Stavba radnice - Urbanistický rozvoj - Snahy o vytvoření Velkého Liberce - Výstava českých Němců v Liberci a město.
Prof. PhDr. Jiří Musil, CSc., Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Praha
Sociální podmínky městských sídel na přelomu 19. a 20. století. Urbanismus Hradce Králové a dalších českých měst v evropském kontextu
V období 1890-1929 kdy byl František Ulrich starostou Hradce Králové, procházely České země jednou z největších sociálních proměn v moderních dějinách. Tyto proměny byly spojeny s nejintenzivnějšími vlnami urbanizace, které již nebyly spojeny pouze s rozvojem průmyslu, nýbrž především služeb, čili terciárního sektoru, a s rostoucí sociální diferenciací, tak typickou pro moderní společnosti. Společnost Českých zemí se v tomto období – přes přerušení vývoje 1. světovou válkou - nejvíce přiblížily západoevropskému typu. Součásti této vlny hlubokých sociálních proměn byl i rozvoj vědy, umění, architektury a urbanismu, a Hradec Králové a o něco později Zlín, se staly příklady dvou ucelených modernizujících koncepcí stavby měst. Jejich úspěch měl ovšem i příčiny ve vnitřní sociologické struktuře těchto měst. Česká avantgarda, která na tyto koncepce působila, měla však ve srovnání se západoevropskou specifické rysy. Ty souvisely s národním hnutím a také s poetickými prvky českého myšlení a propůjčila některým směrům architektury a urbanismu - tak jako hudby - jejich jedinečnost.
Mgr. Michal Novotný, Národní technické muzeum v Praze
Jaroslav Fragner a urbanismus města Kolína
Ve svém příspěvku autor seznámí posluchače s návrhy urbanistických řešení pro město Kolín od Jaroslava Fragnera. Jedná se především o urbanistické studie, zastavovací plány, regulační plány, příp. studie obytných kolonií pocházející ze 30. a 40. let dvacátého století, které jsou uloženy v Archivu architektury a stavitelství NTM.
PhDr. Jiří Pavlík, Ph.D. – Mgr. Radek Pokorný, Státní okresní archiv Hradec Králové
Realista, pragmatik? Politické postoje a činnost starosty Františka Ulricha za první světové války a v prvních letech republiky na pozadí krachu Záložního úvěrního ústavu v Hradci Králové
Příspěvek se věnuje politickým názorům a postojům významného hradeckého starosty JUDr. Františka Ulricha především v období první světové války a v prvních letech samostatné republiky. V centru pozornosti leží jeho vztah k státním autoritám na pozadí finančního skandálu souvisejícího s tzv. krachem Záložního úvěrního ústavu.
PhDr. Marcel Pencák, Ústav pro dějiny umění FF UK Praha
Vladimír Fultner: kterak mladí architekti stavěli Ulrichův Hradec
Na příkladu talentovaného architekta (1887-1918) s řadou pozoruhodných realizací v rodném městě můžeme sledovat, jaké příležitosti skýtala pro mladé tvůrce atmosféra města na počátku 20. století. Místo umělecko-historického popisu jednotlivých staveb dostanou přednost informace o jejich genezi a představení stavebníků, kteří vesměs patřili k vyšším společenským vrstvám. Návazně se v různých souvislostech objevuje také jméno Františka Ulricha, jenž se vlivem své osobnosti zasadil o některé Fultnerovy stavby navzdory různým nepříznivým okolnostem.
Mgr. Andrea Pokludová, Ph.D., Katedra historie FF OU Ostrava
Opava a Olomouc na cestě z maloměsta v moderní město 1848-1918: determinanty, paralely, fenomény
Příspěvek bude prezentovat výsledky grantového projektu Lesk a bída obecních samospráv pro zemské hlavní město Rakouského Slezska Opavu a administrativně-správní a vzdělávací centrum Hané Olomouc. Nastíněny budou determinanty a paralely vývoje pojednávaných lokalit v moderní města kolem roku 1900, a to zejména na úrovni budování moderní technické a sanitární infrastruktury. Kontinuálně navazující druhá část příspěvku bude věnována několika aspektům výkonu obecních samospráv statutárních měst v letech v druhé polovině 19. a na počátku 20. století. Nastíněn bude vliv představitelů obecních samospráv na kulturní, sociální a hospodářský vývoj zkoumaných lokalit.
PhDr. Jaroslava Pospíšilová, Muzeum východních Čech v Hradci Králové
"Portrét" Františka Ulricha
Příspěvek si klade za cíl představit (s využitím sbírkového fondu Muzea východních Čech, zejména jeho bohatého fotoarchivu) výraznou osobnost Dr. Františka Ulricha, který na více než čtyři desítky let pevně spojil svůj život s rodným městem. Jako pokračovatel díla Ladislava Jana Pospíšila, který se zasloužil o zrušení královéhradecké pevnosti, ovlivnil F. Ulrich se svými spolupracovníky její přeměnu v moderní metropoli severovýchodních Čech ať už po stránce komunikační, stavební, hospodářské, vzdělávací či kulturní.
Mgr. Jakub Potůček, Muzeum umění v Olomouci – Muzeum moderního umění
František Ulrich, duchovní tvůrce moderního Hradce Králové
Františka Ulricha, v letech 1895-1929 starostu města Hradce Králové, můžeme právem považovat za duchovního otce velkolepé transformace vojenské pevnosti v moderní centrum regionu severovýchodních Čech. K uskutečnění svých vizí Ulrich přizval nejlepší architekty a urbanisty své doby, především pak Huberta Gessnera, Jana Kotěru, Josefa Gočára a jejich žáky, kteří s Ulrichovou radnicí dlouhodobě a systematicky spolupracovali. Příspěvek si tedy klade za cíl představit stavby, které by bez Ulrichova angažmá pravděpodobně nikdy nevznikly.
Mgr. Lucie Radová, Národní památkový ústav, ú. o. p. Ústí nad Labem
Starosta Čeněk Gregor a velké pražské podniky na konci devatenáctého a počátku dvacátého století
Čeněk Gregor (1847 – 1917) – pražský podnikatel, starosta a komunální politik. Příspěvek seznamuje se životem Čeňka Gregora, který na konci 19. a počátku 20. století významným způsobem ovlivnil rozvoj Prahy. Cílem je zhodnotit především jeho osobního vliv na podobu a průběh velkých hygienických podniků města (kanalizace, vodovod).
Ing. Jiří Slavík, Národní památkový ústav, ú. o. p. Josefov
Královéhradecká pevnost v posledních desetiletích existence
Josefínská bastionová pevnost se přibližně od r. 1820 nedočkala žádných vylepšení, přesto vzniklo několik modernizačních projektů různého rozsahu a obsahu. V r. 1858 byla pevnost zrušena, město ovšem na odkoupení pevnostních pozemků nereflektovalo a stejně se zachovalo i v r. 1863. Jeho návrh z r. 1873 odmítl erár, takže ke konečnému zrušení pevnost došlo až v r. 1884 a do r. 1917 byly její objekty prakticky zlikvidovány. Ve stejné době ve městě zanikly významné historické objekty, např. obě městské brány a věž Kropáčka.
PhDr. Hana Svatošová, Archiv hlavního města Prahy
Úloha osobnosti v dějinách města (Vídeň, Hradec Králové, Praha)
Příspěvek na příkladu Vídně a jejího starosty Karla Luegera, Hradce Králové a Františka Ulricha a Prahy v období přibližně posledních dvou dekád před 1. světovou válkou (s časovými přesahy) poukáže na význam osobnosti v čele městské správy pro rozvoj konkrétního města. Míra vize vídeňského a hradeckého starosty spolu s jejich schopností ji v daných podmínkách realizovat vytváří prostor pro srovnání dvou měst, co do velikosti a významu zdánlivě nesrovnatelných. Protikladem je situace v obdobně se rozvíjející Praze (obecně srovnatelné s Vídní), jejíž vedení nebylo postaveno na výrazných osobnostech.
Mgr. Karin Šrámková, Národní památkový ústav Praha
Ulrichův Hradec vs. Baťův Zlín - laboratoře moderního urbanismu
Příspěvek bude srovnávací studií urbanistických úloh řešených v Hradci Králové a ve Zlíně v závislosti na zadavatelích i ostatních podmínkách. V obou městech se na regulačních plánech podíleli architekti Kotěra a Gočár, na jejichž řešení bylo dále navazováno. Bude sledováno časové údobí let 1909 - 1939.
Mgr. Ondřej Táborský, Ústav českých dějin FF UK Praha
Obecní samospráva v Pardubicích a její modernizační projekty na přelomu 19. a 20. století
Příspěvek nastíní modernizační projekty pardubického obecního zastupitelstva a snahu místních elit o prosazení Pardubic jako centra východních Čech na přelomu 19. a 20. století. Pozornost bude věnována především vztahu mezi nárůstem městských investic a politickou situací v obci. V menší míře se zaměří i na hospodářské soupeření s okolními městy.
PhDr. Michael Viktořík, Ph.D., Katedra historie FF UP Olomouc
"Hradby padaji" - zrod moderní Olomouce na konci 19. století
Příspěvek bude věnován velmi dynamickému období v dějinách hanácké metropole, a sice prvním desetiletím po oficiálním zrušeni Císařsko-královské hlavní hraniční pevnosti Olomouc (1888). Hradby byly bourány, vznikal nový zastavovací plán města, docházelo k masivnímu odprodeji původně erárních pozemků. Rodilo se město v té podobě, jak ho známe i dnes. Součástí příspěvku bude exkurz do vývoje olomoucké pevnosti (17.-20.století), stručný pohled do aktivit městských zastupitelů stran uvolnění těsného sevření pevnostního krunýře (60.-80. léta 19. století) i malá sonda do kulturní scény Olomouce přelomu 19. a 20. století.
Mgr. et Mgr. Jan Vobořil, Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK Praha
Stavba libeňského přístavu - pokus obecní samosprávy o municipální socialismus
Stavba libeňského přístaviště v posledním desetiletí 19. století byla největší investiční akcí libeňské obce. Projekt přístaviště prošel řadou změn a provázela ho mediální kampaň, jejímž cílem bylo mimo jiné získat subvence, což se nakonec nepovedlo. Rozpočet stavby byl stále navyšován, což bylo předmětem sporů v libeňském obecním výboru. Zadluženost obce po realizaci stavby tak přímo ovlivnila jednání o spojení obce s Prahou.
PhDr. Martin Vostřel, Oblastní muzeum v Lounech
Urbanistický vývoj města Louny v letech 1880 – 1914
Ve svém příspěvku bych se chtěl zaměřit na urbanistický vývoj menšího města, které se postupně stává centrem regionu. Poslední desetiletí monarchie jsou ve znamení rychlé výstavby a vzniku nových čtvrtí. Období je spojeno s významnou osobností starosty JUDr. Petra Hilberta, který měl na urbanistický vývoj značný vliv. Negativní stránkou bylo zadlužení města, které dočasně vedlo ke zpomalení urbanistického rozvoje města.
Prof. PhDr. et PaedDr. Jindřich Vybíral, CSc., Katedra dějin umění a estetiky VŠUP Praha
Zbourání velkoměsta
Příspěvek se zabývá urbanistickými návrhy vídeňského architekta L. Bauera (1872-1938). Bauer se svými návrhy přihlásil k „uměleckým zásadám“, jež na sklonku 19. století ve Vídni hlásal Camillo Sitte. Zároveň vášnivě polemizoval s modelem velkoměsta Otto Wagnera, ovládaného silami sociální, ekonomické a technické modernity. Jeho vize nebyla „progresivistická“, hledící do budoucnosti a inspirovaná vizí pokroku, nýbrž opačná, podobně jako jeho architektura z té doby zatížená historickou nostalgií - v terminologii Francoise Choay "kulturalistická". Velkoměsto Bauer považoval za ztělesnění všech společenských, ekonomických a kulturních problémů vyvolaných procesy industrializace. Avšak tato kritika nevyústila v program útěku k jistotám jednoduchého života na venkově, nýbrž v racionální požadavky reformy velkoměsta. Bauer se ve svých úvahách soustředil na to, aby dokázal nejen kulturní, ale hlavně ekonomickou neudržitelnost stávajícího modelu rozvoje měst.
Ladislav Zikmund-Lender, Kotěrovo centrum Praha
Václav Rejchl – spolutvůrce a pozorovatel
Příspěvek bude zaměřen na dílo a spoluúčast na tvorbě moderního města Hradce Králové Václava Rejchla (1884-1964). Syn známého stavitele a bratr taktéž významného architekta Jana byl spolutvůrcem jednoho z prvních návrhů dvou prstencovitých okruhů kolem jádra města, čímž přinesl ideu dodnes fungujícího urbanistického řešení, kterého se později zachytily návrhy Josefa Gočára a dalších řešitelů hradeckého urbanismu. Kromě toho je autorem řady vil i veřejných staveb, z nichž nejvýznamnější je asi budova YMCA na Gočárově třídě a spolupráce s bratrem na budově hradeckého nádraží, které bylo na dlouhou dobu jedním z největších na území Čech.
Architekt Václav Rejchl byl nejen spolutvůrcem moderního města, ale také zajímavým pozorovatelem a vypravěčem – druhá část příspěvku se proto zaměří na interpretaci jeho vzpomínek, které budou editovány pro ediční řadu NTM Prameny k dějinám architektury. Rejchl zde zachycuje jak dobu svých studií i vztahy, situaci a určitý étos meziválečného Hradce Králové.
